Venuše odzbrojuje Amora
Italská neoklasicistní škola, polovina 19. století
Sochařská skupina z bílého mramoru
Rozměry: 90 × 60 × 30 cm, na podstavci z malovaného dřeva
Výška skupiny: 76 cm – Celková výška: 168 cm
Tato vytříbená mramorová kompozice volně čerpá inspiraci ze slavného díla dánského mistra neoklasicismu Bertela Thorvaldsena, který ztvárnil příběh Amora bodnutého včelou podle Ódy XL z Idyl Theokrita a anakreonských ód.
V této něžné mytologické scéně malý Eros, zasažený včelou skrytou mezi růžemi, běží k matce Afroditě, oděné v bílé, a naříká:
„Běda! Jsem mrtvý, umírám, matko! Malý okřídlený had, kterému rolníci říkají včela, mě bodl!“
Na to Venuše odpovídá:
„Pokud ti včela působí takovou bolest, Amore, co pak ti, které zraňuješ svými šípy?“
Sochař zde nabízí elegantní reinterpretaci tématu, kdy Venuše jemně šlape na Amorův luk — gesto symbolizující vítězství rozumu a moudrosti nad vášní.
Příbuzná díla:
– Bertel Thorvaldsen, Venuše odzbrojuje Amora, kresba tuší, 6,8 × 6,8 cm, Städel Museum, inv. 257 Z
– Bertel Thorvaldsen, Venuše utěšující Amora bodnutého včelou, mramorový reliéf, 48 × 52 cm, Pinacoteca Ambrosiana, Milán, inv. 1581
Bibliografie:
Elena di Majo, Bjarne Jornaes, Bertel Thorvaldsen, dánský sochař v Římě, katalog výstavy, Galleria Nazionale d’Arte Moderna, Řím, 1989, model č. 12, str. 146
